Babí Náchod

Z historie i současnosti SDH Babí

Historie našeho Sboru dobrovolných hasičů je velice dlouhá, proto dovolte abych navodil atmosféru z předminulého století citací z naší kroniky. Za působení obecního starosty pana Františka Hejzlara číslo 33 Babí byla roku 1886 zřízena od obce Babské stříkačka pro případ požárů za 600 zlatých a 60 metrů hadic za 54 zlatých. Téhož roku 1886 obecní starosta s dohodnutím obecního zastupitelství zřízen byl dobrovolný sbor hasičský v obci naši.

Zbrojnice SDH Babí

Léta Páně 1887 obdržel sbor náš dobrovolných hasičů od Jeho veličenství našeho Císaře a Krále Františka Josefa I. na potřeby hasičské 60 zlatých dne 15. listopadu roku 1887. Téhož roku za velitele byl zvolen jednohlasně pan František Hejzlar dne 25. března 1887 a setrval nepřetržitě až do 2. února 1893, jelikož byl zvolen za předsedu, neb si toho členové sboru všichni přáli.
Tolik malá exkurze do dávné minulosti v dobovém textu, ze kterého vyplývá, že datum vzniku našeho sboru není jistý. Buď rok 1886, kdy obec zakoupila hasičskou stříkačku a ustavila družstvo hasičů, nebo o rok později, kdy byl oficiálně zvolen první velitel pan František Hejzlar. Naši předkové však slavili svoje výročí vždy v letopočtu končící sedmičkou a tak i my se této tradice držíme. Podíváme-li se do minulosti z praktického hlediska, je nemyslitelné aby některá obec neměla svůj Sbor dobrovolných hasičů. Struktura stavebních materiálů, jako bylo dřevo, sláma a jiné hořlavé látky podléhaly častým požárům obytných i hospodářských budov, někdy se stalo, že došlo k vyhoření celých obcí či měst. Samozřejmě že tito muži v hasičském stejnokroji čelili i přírodním katastrofám, jako povodním a vichřicím, které také nepatřily k vyjímečným událostem. Během historie našeho sboru se vystřídalo několik politických režimů, z nichž některé nechali naše členy v klidu žít a dělat si tu svoji „hasičinu“, některé protlačili do sboru politiku, nutno dodat, „že tu svoji a jedinou správnou“. Objektivně můžeme však říct, že díky své specifické činnosti se naši otcové a dědové starali o svoji dobrovolnou hasičskou práci, kterou stejně potřebuje každý režim na světě. K zajímavostem patří např. naše historická dvoukolová stříkačka, jenž má podstatnou část čerpadla z mosazi. V době protektorátu Čechy a Morava okupační orgány konfiskovaly všechny věci z barevných kovů, nutných pro válečnou výrobu. A tak naši předchůdci sehnali červenou barvu, shodnou s tou na karoserii stroje a čerpadlo s ní natřeli. Řeknete si, no a co? V této době se toto počínání považovalo za sabotáž a při odhalení se trestalo v lepším případě pobytem v koncentračním táboře, v tom horším popravou. V roce 1979 se v našem okolí rozvodnila řeka Metuje a samozřejmě, že ani naši členové nechyběli při likvidaci následků škod, zrovna tak jako v roce 2000 ve městě Terezíně, kde si záplavy vody vybraly svoji daň, pomáhali naši chlapi zmírnit utrpení tamních obyvatel.

SDH Babí

Co se týče požárů, tak s povděkem můžu říct, že obyvatelé Babího jsou opatrní a došlo k nim jen vyjímečně. V osmdesátých letech minulého století došlo k dvěma velkým požárům, u kterých jsme se podíleli na jejich likvidaci. V roce 1986 na Silvestra vzplála tělocvična díky trámu zazděnému do komína a asi o rok či dva později po zásahu bleskem hořela chaloupka mezi ulicemi Ryšavého a U zvoničky. Mizivé procento požárů na Babím nás však nenechává v bláhovém ustrnutí a stále pracujeme na zvýšení připravenosti jak na různých odborných kurzech a školeních, tak i na praktických cvičeních prováděných v rámci okrsku Náchod. Zvláštní pozornost pak věnujeme téměř pravidelným cvičením požárního útoku na naši základní školu. Tato akce slouží nejen jako ukázka práce hasičů dětem, ale i k výcviku členů našeho zásahového družstva na konkrétní objekt. Nutno dodat, že žáci se aktivně účastní evakuace a poskytování první pomoci. V hasičském sportu se naše družstvo drží v pověstném průměru, dost často však dokáže překvapit (samozřejmě příjemně) a přivézt ze soutěže krásné umístění.

Omlazené mužstvo zároveň pracuje na údržbě jak hasičské zbrojnice, výzbroje a výstroje tak i na udržení zastaralé techniky v provozu a práceschopném stavu. Práce je velice mnoho a členové ji musí zvládat ve svém volnu, často i na úkor svých rodin. Přesto je u veřejnosti a hlavně u zaměstnavatelů více než nedoceněna.